Výzva k uzavření mezinárodní dohody o daních
Vlády zemí celého světa se již roky scházejí v rámci OECD, aby spolu diskutovaly o reformě mezinárodního daňového systému pro nadnárodní korporace. Není velkým překvapením, že tento proces trvá již velmi dlouho, neboť se v žádném ohledu nejedná o snadný úkol. Jeho dokončení je ale zásadní. Světová ekonomika potřebuje po globální pandemii oživení a národní vlády čelí novým fiskálním tlakům. Řešení, na kterém se dohodnou všichni a které povede k ustanovení trvalého rámce pro přeshraniční obchod a investice, je proto potřeba více než kdy jindy.
Zítřejší schůzka ministrů financí zemí G20 je zásadní událostí, která může celý proces posunout dál. Pro administrativu nového amerického prezidenta Joea Bidena je schůzka příležitostí potvrdit svou podporu multilaterálnímu procesu pod vedením OECD a spravedlivým, komplexním a koordinovaným změnám v systému korporátních daní. Schůzka je také příležitostí pro ministry financí Francie, Velké Británie, Indie, Indonésie a dalších předních ekonomik světa zasadit se o ukončení narychlo přijímaných diskriminačních daňových opatření, kterých jsme byli svědky v posledních letech, a spolupracovat s USA na trvalé dohodě.
Základní otázka se netýká ani tak toho, jak vysokou daň z příjmu mají firmy platit, ale kde ji platí. Co se týče Googlu, skutečná sazba daně v poslední dekádě překračuje hranici více než 20 % našeho zisku, což odpovídá i výši průměrných zákonných daňových sazeb. Jsme sice jedním z největších korporátních plátců daní z příjmu na světě, ale zhruba 80 % daně z příjmu právnických osob platíme v USA, kde byl Google založen a kde vyvíjíme většinu našich produktů. Většina našich daňových povinností je soustředěna v naší domovské zemi a podobně jsou na tom i další nadnárodní společnosti podnikající v mnoha různých odvětvích a zemích. Velmi podobně tak zahraniční firmy, které podnikají v USA, platí zase většinu daně z příjmu právnických osob ve svých domovských zemích.
Tato daňová praxe je výsledkem mezinárodních daňových dohod, které historicky připisují menší část příjmů zemím, kde jsou výrobky a služby spotřebovávány, a naopak opravňují země, kde se tyto výrobky a služby vytvářejí, k tomu zdanit většinu příjmů.
Google dlouhodobě podporuje snahy o změnu mezinárodních daňových pravidel tak, aby země, ve kterých jsou výrobky a služby spotřebovávány, měly právo na zdanění větší části příjmů firem. Americký export, včetně celé řady technologií, by tak byl více daněn v zahraničí a zahraniční firmy, které dovážejí do USA, by zase platily více do americké státní kasy. Jako každá dobrá smlouva i tato dohoda bude vyžadovat určité množství kompromisů.
Vzhledem k absenci multilaterální dohody jsme bohužel byli v posledních letech svědky celosvětového zvyšování daňové zátěže pro zahraniční firmy. Nejvýraznějším takovým opatřením pak je tzv. „daň z digitálních služeb“, jejímž cílem je zvýšit daňový příjem státu zdaněním několika málo firem na základě určité výše příjmů a obchodního modelu. Tento selektivní přístup byl důvodem nárůstu napětí mezi USA a některými jejich spojenci a vyústil v obchodní spory, které by mohly ještě více poškodit některé zranitelné ekonomiky.
Některé země, které tyto cílené daně zavedly, tvrdí, že tím iniciovaly širší reformu mezinárodního daňového systému. Daně z digitálních služeb však ve skutečnosti komplikují snahy o dosažení vyvážené dohody, která by vyhovovala všem zemím, protože si činí nárok na příjmy, které by jinak byly zdaněny v USA. Apelujeme na tyto vlády, aby digitální daně, které jsou ve své podstatě cly, zrušily nebo alespoň pozastavily jejich účinnost po dobu, kdy probíhají jednání.
Příštích několik měsíců otestuje závazky, které země přijaly k oživení mezinárodní spolupráce. Nesoulad v oblasti daní by při zachování současného směřování mohl rychle vést k protekcionismu, který by mohl způsobit zhoršení ekonomické situace v sousedních zemích a oslabit spolupráci v mnoha dalších oblastech. Na druhou stranu, vážně míněné kroky správným směrem, počínaje zrušením nebo pozastavením současných jednostranných daní, mohou nastartovat nové směřování k multilateralismu a spolupráci v mnoha dalších významných oblastech. Naléhavě proto státy žádáme, aby vzájemně spolupracovali na tomto významném projektu, jehož výsledkem budou pevnější základy mezinárodní spolupráce ve 21. století.
