Člověk v tísni zvýší úroveň mediální gramotnosti studentů středních odborných škol a učilišť v pěti regionech díky podpoře Google.org

Žáci středních odborných škol a učilišť vykazují nejnižší úroveň mediální gramotnosti, a jsou tak nejnáchylnější k negativním efektům dezinformací a zkreslování reality na internetu. Mediální gramotnost je bezesporu klíčovou kompetencí pro život v 21. století, avšak školy věnují rozvoji těchto znalostí a dovedností velmi málo prostoru. Hlavními důvody jsou nedostatečné začlenění mediální výchovy do rámcových vzdělávacích programů, nedostatek času a nedostatek vhodných výukových materiálů. 

Člověk v tísni, který se v rámci svého programu Jeden svět na školách mediálnímu vzdělávání dlouhodobě věnuje, se proto v následujících dvou letech zaměří na podporu výuky mediální výchovy a kritického myšlení na středních odborných školách a učilištích, a to v pěti regionech Česka (Karlovarském, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém a Ústeckém), které jsou proti ostatním krajům republiky znevýhodněné. Finanční podporu ve výši 5,5 milionu korun pro to získá od neziskové odnože Googlu.

Učni jsou jednou ze skupin, která kvůli své nižší mediální gramotnosti hůře rozlišuje pravdivé a zavádějící informace. Tento fakt vyplývá z výzkumu, který na podzim 2018 pro Jeden svět na školách zpracovala agentura MEDIAN. V rámci výzkumu řešili žáci a studenti 15 úloh, které testovaly základní znalosti a analytické dovednosti týkající se médií. 41 % žáků středních odborných škol v nich nedosáhlo ani třetiny správných odpovědí. U středních odborných učilišť vykázaly takto nízkou úroveň kompetencí téměř dvě třetiny respondentů (63 %) . ¹ Výzkumu úrovně mediální gramotnosti středoškoláků o půl roku předcházelo šetření Jednoho světa na školách zaměřené na samotné vyučující mediální výchovy, podle něhož 79 % pedagogů² z odborných škol a učilišť neabsolvovalo žádný kurz, seminář ani školení k tomu tématu.

Díky podpoře Google.org, tak může nezisková organizace Jeden Svět na školách spustit projekt zaměřený na podporu kritického myšlení ve vztahu k mediálnímu obsahu u středoškolských studentů a učňů v pěti vybraných regionech České republiky. Jeden svět na školách při něm uplatní více než 18 let zkušeností s výukou kritického myšlení i svou lety prověřenou metodiku.

„Ve výzkumu zjišťujícím úroveň mediální gramotnosti středoškoláků, který jsme v minulosti realizovali, projevili studenti z odborných škol vůbec nejnižší úroveň znalostí a dovedností. Zároveň z našich dalších průzkumů v této oblasti a z osobních setkání s vyučujícími z těchto typů škol a regionů víme, že je pro ně složité mediální vzdělávání do výuky začlenit, a to z mnoha důvodů,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS , a dodává: „V aktivitách a materiálech, které v rámci tohoto nového projektu připravujeme, zohledníme potřeby právě těchto vyučujících, aby pro ně byly co nejvíce prakticky využitelné.“

Podle ředitelky českého Googlu Taťány le Moigne jsou mediální gramotnost a kritické myšlení základním předpokladem fungování v dnešním světě. Internet demokratizoval šíření informací, které již neprocházejí filtrem tradičních médií. Ta totiž před uveřejněním nejen ověřují zdroje informací, ale svým čtenářům a divákům předkládají i zprávy, které třeba nesouzní s jejich vnitřním přesvědčením.

„Internetové platformy přijímají stále větší díl odpovědnosti za uveřejňovaný obsah a zavádějí různé kontrolní mechanismy. Je však především na každém z nás, jestli je schopen najít v záplavě informací kvalitní, zdrojově podložený obsah a zároveň ho kriticky posoudit. Neměli bychom se spokojit jen s obsahem, který odpovídá našemu názoru, ale aktivně vyhledávat a přijímat informace z různých zdrojů poskytujících různé pohledy na dané téma,“ říká Taťána le Moigne . „Proto je potřeba naučit se správně ptát a zkoumat zdroje. Jsem nadšená, že Google.org podporuje tento projekt, který cílí tam, kde je to opravdu potřeba, tedy na mladší studenty a učně v regionech,“ říká le Moigne.

Ředitel společnosti Člověk v tísni, Šimon Pánek, vysvětluje: „Zvláště mladí lidé tráví spoustu času online a setkávají se se zprávami z nepřeberného množství zdrojů. Je proto důležité, aby rozuměli tomu, odkud které informace pocházejí, kdo za nimi stojí, a aby dokázali rozpoznat, kterým z nich lze věřit. Bohužel na našich školách zatím vzdělávání v této oblasti nijak intenzivně neprobíhá. Učitelé si uvědomují jeho potřebnost, ale chybějí jim dostatečné znalosti, dovednosti, podkladové materiály a celková podpora.“

Výše uvedené výzkumy poukazují na to, že ačkoliv mediální gramotnost středoškoláků je obecně nízká, panují velké rozdíly mezi studenty gymnázií a středních odborných škol a učilišť, kde je situace nejkritičtější. Na rozdíl od gymnázií, kde je mediální výchova podle Rámcových vzdělávacích programů začleněna do výuky jako samostatné průřezové téma, odborné školy by měly rozvíjet tyto znalosti v rámci jiných průřezových témat – např. Občan v demokratické společnosti nebo Informační a komunikační technologie. Ačkoliv je výuka průřezových témat povinná, školy si samy stanovují formu a rozsah výuky. Na odborných školách a učilištích tak většina žáků (63 %) absolvuje za celou dobu studia méně než 10 hodin mediální výchovy . ³

Kromě studentů se dvouletá kampaň zaměří také na učitele, kterým poskytne potřebné know-how k tomu, jak efektivně vést mediální výuku ve třídách a jak ji zahrnout do učebních osnov. „Jedním z hlavních výstupů projektu budou metodologická doporučení pro střední odborné školy a učiliště, která bude možné využít k zahájení výuky na dalších školách,“ uzavírá Karel Strachota.

__________________________

^{1 Zdroj: Výzkum “Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k mediím”, červen 2018 JSNS.cz
2 Zdroj: Výzkum “Stav výuky mediální výchovy na českých středních školách“, únor 2018, JSNS.cz
3 Zdroj: Výzkum „Výuka mediální výchovy na středních školách“, únor 2017, JSNS.cz}