Prahu bych mohl kreslit pořád dokola, říká Nate Swinehart, tvůrce prvního českého animovaného hudebního Doodlu, který uvidí i Japonci, Řekové či Estonci

Dnes je tomu přesně 195 let od narození světoznámého českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany. K této příležitosti jsme si pro vás společně s amerických grafikem s českými kořeny Natem Swinehartem připravili historicky první český hudební animovaný Doodle, který dnes najdete i na našich domovských stránkách v Japonsku, Estonsku, Řecku, Slovensku, Litvě a Srbsku. Nate svým Doodlem ztvárnil druhou symfonickou báseň Vltava z nejznámějšího Smetanova díla Má vlast, kterou český skladatel dopisoval již zcela hluchý.

Nate, můžete se nám krátce představit? Odkud jste, co jste vystudoval? Na co se specializujete?
Narodil jsem se a vyrostl v Ohiu, ale žil jsem na mnoha místech. V Savannah ve státě Georgia, na Aljašce, v Japonsku, v Los Angeles i v San Francisku. Nejdřív jsem studoval divadlo a pak umění a rád mám obojí. Kreslím komiksy a storyboardy, ale mojí hlavní specializací je animace.

Co přesně děláte v Googlu? Kreslíte jen Doodly, nebo děláte i jinou grafickou nebo uměleckou práci?
V Googlu pracuji v Doodle týmu jako Doodler (pozn. česky bychom řekli “čmáral”). To je doopravdy oficiální název mé pozice. Začal jsem tu jako animátor, mimo jiné proto, že dokážu animovat hodně rychle, což je u Doodlů velmi důležité. Teď dělám i ilustrace a taky trochu píšu v rámci Doodle týmu.

Byl jste už někdy v České republice nebo k ní máte nějaký osobní vztah?
Ano, mám tam své kořeny! Rodina mojí mámy pochází z České republiky. Byl jsem v Česku před čtyřmi lety na návštěvě a bylo to skvělé. Strávil jsem pár dní v Praze, která je neskutečně krásné město. Vždycky jsem doufal, že se tam jednou podívám, a jsem rád, že se mi to splnilo. Proto mě taky potěšilo, že jsem mohl vytvořit tenhle Doodle. Vracím se tak ke svým kořenům.

Čím jste se hlavně inspiroval, když jste na tomto Doodlu pracoval? Víme, že při práci na Doodlech se hodně spoléháte na pomoc lokálních poboček, ale ovlivnil vás nějaký zdroj víc než ostatní? Obrázek, hudba, vaše návštěva Prahy před pár lety...

V samotné Smetanově hudbě jsem nalezl mnohem více inspirace, než jsem byl schopen zvládnout! Ta skladba má svůj vlastní příběh, takže bylo velmi snadné ji výtvarně zpracovat. Nejvíc mě inspirovalo, jak Vltavu popsal sám Smetana. Naprosto dokonale zachytil příběh cesty po proudu řeky a toho, co při této cestě vidíte (svatbu na břehu řeky, rusalky v měsíční záři), než řeka doteče do Prahy.

Když jsem si tohle přečetl, měl jsem okamžitě jasno, jak to zpracovat. Taky jsem si našel práce známých umělců, jako je například Eyvind Earle, abych nakreslil krajinu, která bude hodna Smetanovy hudby. Česká pobočka Googlu mi opravdu moc pomohla. Kolegové mi poskytli množství podkladů a obrázků, abych snáz vystihl krajinu a její obyvatele. A samozřejmě mi hodně pomohlo, že jsem byl v Praze. Je to jedno z mých nejoblíbenějších měst na světě. Má tak silnou atmosféru, že přímo volá po tom, abyste ji nakreslil. Mohl bych ji kreslit pořád dokola.

Co jste si myslel nebo cítil, když jste poprvé slyšel symfonii Vltava? Jaké pocity ve vás ta báseň vzbuzuje?
Vltava je nesmírně emotivní. Některé její části jsem už dříve slyšel v různých filmech, ale když ji studujete jako celek, tak se teprve vcítíte do celé té cesty a do toho, jak skladba i řeka gradují. Jako jedna z mála je plná emocí, ale zároveň i meditativní a vznešená. Měl jsem ji puštěnou celou dobu, co jsem kreslil, a měl jsem pocit, že stojím přímo u ní. Ta skladba ve mně probouzí pýchu na to, že i já pocházím z Česka. To je taky důvod, proč byl tenhle Doodle tak výjimečný. Snažil jsem se do něj dát úplně všechno.

Chcete ještě něco k práci na tomto Doodlu dodat? Narazil jste na nějaké problémy, nebo byly nějaké části, na kterých se vám pracovalo naopak velmi snadno?
Škoda, že Doodle nemůže být delší! Existují technické limity toho, jak velké a detailní mohou jednotlivé obrázky být, a já se snažil do toho dát co nejvíc. Myslím, že inženýři to se mnou neměli lehké! (smích). Normálně pracuji hodně komiksově, takže to pro mě byla velká změna. Ale proto mám taky tento Doodle rád! Bylo skvělé kreslit a poslouchat k tomu Vltavu a vytvářet něco jedinečného, jak pro Doodle, tak i pro mě jako umělce.

Tenhle Doodle byl specifický tím, že hudba se tu přesně nesynchronizuje s obrazem, protože hudba a obraz se nahrávají zvlášť. Všechno záleží na konkrétním počítači a na rychlosti připojení. Takže na mně bylo, aby obraz fungoval bez ohledu na to, kdy začne hrát hudba. Animace je asi tak dlouhá, jako jedna část skladby. Mým cílem bylo, aby animace měla při tom, jak se obrázky opakují, svůj vlastní rytmus. A myslím, že část toho kouzla spočívá v tom, že ty samé obrázky pokaždé doprovází jiná hudba, a vzbuzuje tak různé emoce. Můžete se na ten Doodle dívat celý den a pokaždé to bude jiné.

Na jaký Doodle nebo jinou práci pro Google jste nejvíc pyšný? A měli Češi možnost ji vidět?
Rozhodně, před třemi lety jsem vytvořil Doodle, který připomínal výročí první zmínky o Járovi Cimrmanovi. Na ten si určitě vzpomenete.

Také jsem pracoval na herní sérii pro Olympijské hry 2016 – Doodle Fruit Games. Byla legrace vymýšlet různé bláznivé sporty, které by mohlo dělat ovoce. V Česku běžel i Doodle ke dni, kdy byla na Marsu objevena voda. To bylo docela náročné, protože jsme měli jen pár hodin na to udělat celý Doodle od začátku do konce. A mě opravdu potěšilo, co jsme v tak krátkém čase zvládli udělat, a že to mělo takový ohlas!

Baví mě dělat Doodly, které jsou zábavné a ještě se u nich člověk něco naučí. Takhle práce je super, protože na nás klade vysoké nároky jako na umělce a ještě se u toho dozvíme spoustu nových věcí. Zároveň je to zábavná a někdy trochu potrhlá práce, která lidi, doufám, pobaví.